Někdy si říkám, proč ten blog vlastně mám. Půl roku žádný článek? Opravdu si tleskám. Nazvat to spisovatelským blokem by v mém případě bylo trochu směšný, ale žádný jiný terminus technicus mě nenapadá. I když možná ano – strach. Strach z toho, co si o mně bude …
Čtu si pět let starý číslo časopisu, který jsem našla u mamky v práci a k tomu piju kafe z automatu. Z žádnýho KeepCupu, ale z takovýho toho hnědýho plastovýho kelímku (#neplastuj). Můj život je fakt jedno velký překvapení. Od kávy ze skvělých pražíren ke kafi z automatu, …
Je zvláštní, v jaký době žijeme. Doba blahobytu, svobodného rozhodování a názoru. Prej bychom měli být nejspokojenější v historii lidstva, protože svět se nám otevírá a s ním i možnosti. Tak proč tomu tak není?
A jak s ní účinně bojovat? Ono ani tak nejde o boj jako o schopnost nastavit svou vůli tak, aby existenci prokrastinace akceptovala a dokázala jejím nástrahám čelit. Prokrastinace se rozhodně netýká jen naší generace a dala by se přirovnat k přímé úměrnosti: čím víc toho …
Vděčnost Jak je vnímána? Jde jen a pouze o vyřčené slovo, nebo svým chováním skutečně naplňujeme její hodnotu? Často se s ní setkáváme. Často v ne úplně upřímném slovním spojení, ale přeci bychom její váhu neměli brát na lehkou váhu… Věřte mi, vím, o čem mluvím, rok …
Jak moc nás svazují? Řeč je o sociálních sítích. Je to s nimi trochu jako s tím ohněm, dobrý sluha, špatný pán. Trochu povrchní, když svůj názor sdílím právě přes ně, že? Dokážeme bez nich vůbec normálně fungovat? Jak moc nám na sebevědomí přidává pocit, že se …
Tak a je to tady. Ocitla jsem se někde, kde jsem si nemyslela, že se někdy ocitnu. Pravda je taková, že jsem vždycky věděla, co chci, čím chci být, co budu dělat zítra, co budu dělat za měsíc, rok, čtvrtstoletí…co já vim.