11 srpna, 2019

PORTO – co vidět a navštívit v Portu

Město, kde najdete všechno…

Sedím v letadle a v hlavě teprve vstřebávám zážitky. Chci vám je předat hned za tepla, takže někde ve výšce cca 12 000 metrů začínám psát tyto řádky. Myslela jsem si, že Budapešť (kde jsem byla před 2 lety) jen tak něco nepřekoná, ale asi jsem se unáhlila…Možná je to proto, že jsem od Porta tolik neočekávala. Nevím jak vás, ale mě u každýho cestopisu odradí, když se s tím někdo crcá. Takže přejdu rovnou k věci. Tenhle článek nebude úplně typickým průvodcem, ale snažila jsem se sesumarizovat celkem užitečný informace (z pohledu Češky) a moje subjektivní dojmy, které nikde jinde na netu nejsou dohledatelné. So, let’s get started.

Basic info

Ubytování

Bookněte si ubytko v centru! Porto je maličké a nabízí spoustu možností, kde se nechat ubytovat. My jsme se ségrou bydlely přes airbnb v tomhle útulným apartmánu. Hodnotím 10/10 – cena, čistota, poloha, domluva s panem domácím a nádherná atmosféra. Jen si nedokážu představit spát na tomhle rozkládacím gauči v páru.

Počasí

Troufnu si říct, že Porto je městem, jehož návštěvou v srpnu nikdy neprohloupíte. Na rozdíl od Říma, kde jsme minulý rok umíraly na vedro, v Portu jsme večer vytáhly i kožený křiváky. Přes den tam bylo příjemných 24 stupňů, takže ideálka na procházky. Pokud plánujete jít k oceánu (který je teda pěkně ledovej), namažte se opalovákem – sluníčko má docela grády. Na druhou stranu okamžitě opaluje do hněda.

Tyhle domečky jsou po celým Portu – přesnou adresu si nepamatuju a není třeba

Portugalci

Co se povahy týče, většinou se setkáte s tím, že jsou na vás všichni milí a pokud můžou, pomůžou. Ale stejně jako v Čechách, i tady platí, že všechno je o človělu a na národnosti úplně tak nezáleží. Stala se nám taková příhoda – respektive ségře. Ztratila/někdo jí hned po příletu ukradl super expensive rovnátka, který měla v celkem luxury taštičce připomínající peněženku. Když jsme náš problém hned první den řešily s policajty, byli vážně milí. Neposlali nás do háje a řekli, ať se zastavíme znova, až budeme odlítat domů (v případě, že rovnátka třeba někdo odevzdá na ztráty a nálezy). V den odletu jsme se šly tedy zeptat na kauzu ztracená/ukradená rovnátka znova. Jenže za přepážkou byl tak nepříjemnej policajt, že jsme litovaly toho, že jsme po něm vůbec něco chtěly. Kdybych měla okomentovat vzhled Portugalů, tak chlapi jsou hezcí – ne že ne, ale výškově nic pro mě. Portugalky jsou zase většinou podsaditější (ale who cares).

Ceny

Řekla bych, že jsou srovnatelný s Prahou, ale třeba espresso tady objednáte řádově za 0,70€, což je fakt nic. Ale o jídle napíšu samostatný článek, protože to stojí za to. Vůbec jsme se se ségrou totiž nežinýrovaly. Užitečné info: Všude se dá platit kartou, ale pozor! Turisty tu často okrádají o peníze (hlavně v prodejnách, kde nemají ceny napsaný přímo u produktu). Nám se třeba stalo, že nás stáhli o 3€ v pekárně apod. Taky tu je častý cenový rozdíl mezi take away a „sníst na místě“ – take away je levnější (divný,co?).

Doprava

MHD je taky za pakatel. Busem se z letiště dostanete za 2€. Jiným dopravním prostředkem jsme bohužel nejely. Ani tou starou tramvají jsme se nesvezly, čehož trochu litujeme, ale dá se bez toho žít – jsou často přeplněný a mačkat se tam s ostatníma fakt nechceš. Jinak Portugalci řídí jako prasata a dávejte si pozor na silnicích – sice tu není takovej provoz (takže chodit na červenou nebo mimo přechod je alright), ale často člověk vůbec nepozná, že se na silnici vůbec nachází. Hlavně v centru totiž silnice vypadá jako chodník.

Cestovní ruch

Výhodou je, že tu nepotkáte moc Čechů (resp. češtinu jsme slyšely tak 2x). Ale je tu hodně Američanů a bylo fakt vtipný pozorovat, jaký podniky na jídlo si vybírají. Co pro nás, jako pro dvě single holky, bylo trochu frustrující je fakt, že se tu skoro na každým rohu objímaly zamilovaný páry. Nic proti lásce, Porto je fucking romantický, takže to chápu, ale víte jak. Jinak Porto jako město, není tolik overcrowded a máte tak větší pocit volnosti.

Dojmy a rychloprůvodce se zajímavými hidden spots

Byly jsme tu 4 dny a můžu říct, že na průzkum historickýho centra vám stačí jeden den. ALE vůbec si to neužijete a budete jen chvátat od jednoho „must – see bodu“ k druhýmu…Jenže o tom Porto není, Porto je o rozjímání a popíjení vína. O jedení tapas v lokalních hospudkách a vychutnávání si atmosféry, kterou město nabízí.

Jedním slovem – Porto je fakt boží. Najdete tu všechno: historický centrum, moderní periferie, řeku, pláž s oceánem, muzea a galerie, lokální podniky a obchody…Prostě všechno na co si jen vzpomenete.

Cais de Ribeira – čtvrť s historickým centrem

Rozhodně jsme nenavštívily všechna „must – see in Porto“. A důvod? Úplně nás přestalo bavit vidět to, co všichni ostatní a stát fronty na něco, co ve finálne zklame naše očekávání (protože v průvodcích najdete jen tu hezkou stránku věci, že jo). Takže místo čekání ve frontě do Potterovský knihovny Livraria Lello, jsme šly třeba prozkoumávat nějaké hidden spoty v uličkách. Ty vám sem chci nasdílet. Moc jich nebude, jak jsem řekla, Porto je mrňavý. Takže hned první rada na začátek – když budete procházet centrem, nekoukejte do telefonu ani do map (maximálně tak první den, než se zorientujete), nemůžete se totiž ztratit. A když zvednete hlavu a podíváte se nahoru na kachličkový omítky, bude vám plesat srdce. Ono je totiž dost možný, že díky tomu objevíte vaše vlastní hidden gems. Prvním tipem je – malebný koutek, který najdete na této adrese. V onom malebném koutku najdete barevný domečky, který vypadají jako kulisy z pohádky. Dostanete se k němu skrz čtvrť, kde si Portugalci žijí vlastním životem (btw. často tu smrdí ulice) takže #zažijPorto zaručeno.

Když neodbočíte do uličky, která k tomuto místu vede a budete pokračovat stále nahoru, dojdete na krásnou vyhlídku, kde těsně v úrovni očí budete mít věže kostela Igreja de São Lourenço.

Pohádkovej spot, kde se fakt zastavil čas

Život v Portu bez filtru

Nenabažitelný výhledy

Na sunset jsme měly smůlu, respektive jsme zažily jen jeden, protože během našeho pobytu se Porto k večeru vždycky zatáhlo. Ale ten jeden sunset, který jsme zažily? Uf, taková nádhera! Vůbec bych se nedivila, kdyby tam proběhla žádost o ruku, protože v ten moment, kdy je Porto pod tlumeným zlatým závojem, bych řekla “ano” komukoliv i já. Chtěly jsme jít na toto místo, ale ta strana od mostu byla v rekontrukci a nedostaly jsme se tam. Takže jsme šly jako ovce s davem – prvně jsme s jazykem na vestě vyšly nespočet schodů, přešly přes most Ponte Luís I a pak na hradby Mosteiro da Serra do Pilar (odkud jsme se dívaly na tu nádheru). Řeka Douro, přes kterou vede nespočet architektonicky zajímavých mostů, je krásná a voda v ní je čistá! Po březích se rozkládá čtvrť Ribeira a vinné sklepy, které nabízejí degustace. Mně to trochu připomínalo pražskou náplavku, ale krom ovíněných lidí tam bylo i hodně pouličních umělců. Moc mě mrzí, že jsme přišly o západ slunce u kaple Capela do Senhor de Pedra, která je přímo na pláži. Když je příliv, omývají kapli vlny oceánu. Místo se nachází tak 45 minut MHDéčkem od centra Porta a podle fotek to musí být kýč jak bič.

Nenabažitelný západ Slunce

Most Ponte Luís I

Když už jsme u pláží, pokud vyloženě nesurfujete a jde vám jen o ten oceán a o “bytí”, bude vám stačit městská pláž. My byly 2x na odpoledne na pláži Praya dos Ingleses, šly jsme to procházkou 1,5h z centra. Jednou jsme se svezly busem za 2€ (ale možná se dají sehnat i jízdenky za 1€, to si ověřte). A oceán? To je kapitola sama pro sebe. Když mám radost, každej to pozná a tady to bylo znát tak na tisíc mil daleko. Bylo to moje druhý setkání s oceánem a první s Atlantikem (poprvý to byl Tichý v Japonsku). A bylo to epic!

Ledovej a krásnej Atlantik

Něco málo k nákupům. Každý víkend se tu konají trhy – stačí se projít ulicemi a určitě je neminete. Hodně častý jsou tu obchody s lokálními produkty. Ale ten merchandising mají fakt zmáknutej. Málokdy se tu najdou nějaký bizáry jako jsou výlohy večerek v ČR. A hodně se tu jedou vintage stores a sekáče – hezký článek je sepsaný tady a do těch obchodů se klidně jen podívejte, nikde na vás nubudou koukat skrz prsty. Nám se asi nejvíc líbilo v obchodě The feeting room a Almada 13 (oba obchody v sobě ukrývají kavárny a mají celkově moc hezký koncept spojení jídla, kávy, udržitelnosti a nositelnosti).

Čokoládový croissant na kterým jsem si tam ujížděla a plátěnka s Fridou Kahlo, kterou jsem si přivezla domů a ze který mám radost (z obchodu Almada 13)

Chtěly jsme navštívit nějakou galerii nebo muzeum. Vybíraly jsme mezi Alfândega do Porto – kde měl poslední den výstavu Banksy a Fundação de Serralves. Nakonec vyhrálo Fundação Serralves, což je muzeum moderního umění. Je to objekt, který je na tom podobně jako Porto – má všechno. ….Vstupné je 18€ (studenti 50% off), ale my měly štěstí. Aniž bychom to věděly, v první neděli v měsíci je vstup od 10h do 13h zdarma. Což má taky svá úskalí – před vstupem se tvoří fronta, takže pokud si objekt s velkým parkem (který taky skrývá zajimavé instalace) chcete projít v klidu, buďte tam na tu 10h.

My tam přišly v 11h a světe div se – fronta! Tady se na nás usmálo šěstí po druhý. Zastavili nás 2 lidé, kteří nám dali jejich free entrance lístky a řekli, ať si to užijeme bez fronty. Prostě Portugalci <3 Součástí objektu je vila, která má tak krásný prostory, že jsem asi ještě nezažila hezčí prostředí pro výstavu exponátů! K vile je připojena zahrada/park s viadukty. Pak je tady budova samotného muzea, kde jsou potom další expozice, restaurace, kavárna a artsová knihovna. Celkově musím říct, že tohle muzeum spolu se západem slunce a oceánem, byly nejkrásnějšími zážitky z celýho Porta.

Samozřejmě, že při objevování jsme chtě nechtě narazily na portský pamětihodnosti, který navštíví asi každý, kdo se do Porta vydá (a byla by chyba je nevidět). Bez zbytečnýho okecávání přidávám fotky s popiskama, jak se co či ono jmenuje, ať víte, u kterých spotů stojí za to se vyfotit 😀

Praça da Liberdade – náměstí, který mi hrozně připomínalo Václavák. Jestli chcete fotku s nápisem Porto (kterou nemám) můžete si na ní vystát frontu.